Čína

Země je charakterizována trvalou nadvládou jediné, komunistické strany a ideologickým, náboženským i etnickým útlakem. Represím jsou vystaveni obyvatelé autonomních oblastí Sin-tiang a Tibet, jejichž práva na sebeurčení jsou trvale pošlapávána. Pronásledování jsou dále vystaveni vyznavači náboženského hnutí Falon-Gong, příslušníci nezávislých protestantských i katolických náboženských skupin stejně jako vyznavači tibetského lamaistického buddhismu. Perzekuci čelí i nezávislí uživatelé internetu, odborářští činitelé stejně jako lidskoprávní a političtí aktivisté, usilující o vytvoření paralelních nezávislých politických struktur a zavedení pluralitního parlamentního systému. V důsledku zhoršující se ekonomicko-sociální situace provázející ekonomické reformy vypukly četné dělnické stávky, nepokoje vyvolaly i vysoké daně pro rolníky. Všechny demonstrace byly brutálně potlačeny a v některých případech policie na demonstranty střílela.

V Číně je široce rozšířené užívání trestu smrti za celou škálu ekonomických i politických deliktů - např. v roce 2002 bylo podle oficiálních údajů odsouzeno k trestu smrti 1921 lidí a 1060 popraveno, skutečná čísla mohou být mnohem vyšší. Některé popravy se konaly hromadně a veřejně, někdy jen několik hodin po vynesení rozsudku. Některé z takovýchto hromadných poprav byly dokonce živě přenášeny státní televizí.

Političtí vězni jsou vězněni v pracovních táborech sloužících tzv. „převýchově prací“ a jsou systematicky mučeni ve věznicích a na policejních stanicích.

Uprchlíci před hladem a perzekucí ze Severní Koreje jsou násilně vraceni zpět a je jim upíráno právo na azyl